Historie plemene
Původ
Uruguajských Cimarronů je nejistý. Je
jistě potomkem psů přivezených
španělskými a portugalskými dobyvateli.
Tito psi ponecháni sami sobě se mezi sebou
křížili. Přírodní výběr zajistil, že
přežili jen zdravější, silnější a
chytřejší jedinci. Tak se zrodil Cimarron.
Díky chybějící konkurenci a stálému
přísunu potravy se Cimarroni podmínkám v
divočině rychle přizpůsobili a stali se
opravdovým nebezpečím pro domácí
zvířata a dokonce i lidi.
To způsobilo velké vybíjeni Cimarronů
(konec 18. a začátek 19. stoleti).
Historky té doby říkají, že se po
krajině potulovaly až desítky tisíc
jedinců. V nepřízni té doby se několik
jedinců rozuteklo do lesů kolem reky Olimar
a kopců Cerros Largos.
Rančeři z okolí Cerros Largos docenili
hodnotu těchto psů, domestikovali je a
postupně je začali používat jako
strážce svých pozemků a ovčácké psy
při své každodenní práci s dobytkem.
Rančeři také zabránili dalšimu
křížení Cimarronů s jinými rasami.
Díky jejich trpělivé práci dnes můžeme
my v Uruguay využít jejich vzácných
schopností a oddanosti.
Plně doufáme v to, že našii evropští
přátelé Vladi a Milena brzy představí
tohle nádherné plemeno celé Evropě.
V roce 1969 byl poprve Cimarron Uruguayo
oficiálně představen na výstavě
pořádané Uruguajským Kennel klubem.
V roce 1989 byl Cimarron Uruguayo
oficiálně uznán uruguajským kennel
klubem a poprvé byl zapsán Standard pro
tuto rasu.
Dnes je v Uruguaji registrováno na 4500
Cimarronů, kteří mezi sebou soupeří
přibližně na 20 výstavach za rok po celé
Uruguaji včetně Montevidea.
Uruguajský národní hrdina Don Jose Artigas
jednou prohlásil "až přijdu o
všechny vojáky vezmu si do boje
Cimarrony".
